Venkohraní: Objímáme sloupy

Ahoj kamarádi,

taky se vám stává, že na vás lidi civí jako na blázna za něco co vám přijde naprosto normální? Nám docela často takže už jsem si zvykla. Chodíme bosí, hladíme stromy a objímáme sloupy :) A máme díky tomu dítě, které je samostatné, zvídavé, pohybově zdatné a zároveň zná své limity. 

Když jsme venku, nemá téměř žádné hranice a omezení - samozřejmě se učíme že se chodí po chodníku, přes silnici se jde rychle, než do ní vstoupíme musíme se rozhlédnout, ale jinak je to vlastně jedno. Může koukat kam chce, sahat na co chce (trošku to omezuju co se týká aut, někteří lidé jsou na to hákliví - ale už si hodně zvykl že to nesmí a tak to téměř nedělá a obchází naše auta doma :P ). 

A proč to tady píšu? Teď jak se oteplilo a chodí ven mnohem více maminek s dětmi, a kolikrát koukám a nevěřím vlastním očím. Když třeba maminka na hřišti tříletému klukovi drží lahev aby se napil, krmí ho jogurtem a drží ho za ruku při jízdě dolů z klouzačky která má 60 cm :D A rozhodně nebyla jediná. Nebo mamina která řekne "Nelez do toho písku ať se neušpiníš" .... já vím nesoudit, nesoudit, ale je to těžký :P čekám že mi některá z nich vysvětlí, proč chodí s dítětem na hřiště, když nechce aby se ušpinilo.

A jak to máte vy ? Jsou vaše děti špinavé a šťastné?

Screen time

Ahoj kamarádi,
dnes tady mám hodně kontroverzní téma - televize, počítače, mobily - patří do ruky dětem ? Každý to má jinak nastavené, já tady rozepíšu jak to máme my.

První a nejdůležitější co tady musí zaznít - u nás technologie nejsou TABU! Táta ve své profesi je na mobilu a počítači velice často, bohužel i po pracovní době doma ( dělala jsem tu samou práci před MD a jsem sama zvědavá jak to bude fungovat až nastoupím zpátky...). Kdybych chtěla aby tomu prcek vůbec nebyl vystavený, tak tátu zřejmě nevidí nikdy... Navíc jsme ve 21. století, technologie jsou a budou součástí života a nemyslím si že je vhodné to dětem vyloženě zakazovat, protože co si budem, odříkaného chleba největší krajíc že :)

Varování: Při pořizování těchto fotek se dítě koukalo skoro 10 minut na mobil :D

Musím tedy říct, že já sama jsem svůj pobyt na soc.sítích hodně omezila od doby co prcek začal vnímat, nechci aby mě znal jen s mobilem v ruce. Před pár měsíci byl hodně závislý na koukání na fotky a videa - ukázal na telefon a chtěl vidět mimi - sebe :) úplně jsem se bála aby mi někdo nezavolal že to spustí hodinovou scénu že chce mimi. Musela jsem kvůli tomu dokonce na čas i přestat fotit a natáčet... Každopádně jsme se ohledně toho naučili vyjednávat a teď koukáme třeba obden. 

Já sama pro sebe televizi k životu nepotřebuji, od doby co mám vlastní laptop si pustím co chci online, a ani to ne denně, často jsem pouštěla videa na youtube jako kulisu k úklidu, ale jak nechci aby mi na to prcek koukal nějak moc, tak zapínám raději rádio.  Ale na druhou stranu - občas se hodí že vydrží 20 minut koukat na Tlapkovou patrolu a já si můžu v klidu vypít kafe :) Když už teda televizi zapnu, je to hudební kanál LALA TV kde jsou dětské písničky, anebo Tlapky, ty má hodně rád a je to opravdu max na půl hodiny - většinou míň protože Kryštof to tak dlouho nevydrží, a jakmile se začne vrtět nebo sleze ze sedačky, je to pro mě signál že stačilo. Nechci aby si zvykl na to že to jede nonstop. Snažím se navíc aby to koukání vždycky proběhlo dopoledne, on kouká a já mezitím zvládnu nějakou práci u které třeba nechci aby asistoval. Časem asi přidáme ještě Večerníček, to je klasika a takový signál že se jde do postýlky, a co jsem já jako dítě měla ráda - společné koukání na pohádku v neděli. 

Jak už jsem psala - nechci aby mě znal jen s mobilem v ruce, proto si svoje soc.sítě i tento blog řeším když spí, protože i když je s tátou nebo babí a vidí že já jsem na mobilu tak se hned běží podívat co dělám... Přijde mi nesmyslné, že děti dnes často neumí říct jak se jmenují, ale zato dokážou odemknout mobil a zapnout si Youtube, a jakmile toto začně dělat tak asi opatření zpřísním :) Věřím, že je potřeba aby děti technologie znaly, protože velká část dnešního světa je na nich závislá, ale zároveň je na to dost času a není potřeba je tomu vystavovat dřív než je nezbytné... 

D.I.Y. Aktivity - Deštník

Ahoj kamarádi, 

dnes pro vás mám tip na výrobu duhové hračky nejen pro deštivé dny. Podobnou jsem viděla nespočetněkrát na instagramu i pinterestu takže jste ji možná už viděli taky :) Každopádně je docela snadná a rychlá na výrobu (zabaví se maminka) a i na používání - rozvíjí jemnou motoriku, učí barvy, dá se použít jako pomůcka pro učení o počasí a podobně.

Nepotřebujeme skoro nic :) všecko se dá jenom namalovat, nebo použít barevný papír jako já, zalaminovat nebo nelaminovat, ani ty suché zipy nejsou potřeba vlastně :) takže mám k tomu vůbec psát návod ? :P 

Samozřejmě laminované věci mají delší životnost, ale protože máme laminovačku krátce, nedokážu říct jak dlouhou :) Mám koupenou i mechovou gumu, ale zatím nevím jak ji použít, myslím že v rukách mého malého démonka taky bezpečná nebude :) A při používání suchých zipů doporučuji vzít minimálně 15mm klidně i  2 cm, alespoň pro nejmenší děti - my máme zatím problém se na to malé kolečko trefit a pěkně se vztekáme :)

D. I. Y. Aktivity - Motylek

Ahoj kamarádi,

už jste letos viděli motýlka ? My jednoho běláska, ale těšili jsme se na líheň motýlů v botanické zahradě v Praze, ale bohužel nám letos zase není přáno...

Při prohlížení mé oblíbené knihy Pohyb s říkadly pro nejmenší (Grada) jsem narazila na básničku o motýlkovi, tak mě napadlo mu vyrobit kytičky na které by mohl dosedat :) - v knize jako pomůcku uvádějí obruče nebo polštáře...

Celá říkanka zní:

Podívejte, milé děti, motýlek k vám právě letí.

Posadil se na kytičku a tam počkal na chviličku.

Pak křidélky zamával a odletěl zase dál.

Kytičky jsem přilepila průhlednou lepicí páskou přímo na podlahu - doporučuju předtím vysát :P já to chystala večer aby to prcek viděl ráno až se vzbudí,  a na pár místech jsem přilepila smítka a kočičí chlupy. Ale jinak drží už pár dní, a asi ještě nějakou dobu budou :) brzy budu mít laminovačku a pokud bude hra stále u nás oblíbená, udělám kytičky znovu a zalaminuji aby byly trvanlivější :) 

Máte tip na podobnou běhací hru ? Sem s ním 

Praktický život: Úklid

Ahoj kamarádi,

dneska vám prozradím jakými všemi způsoby se dá využívat dětská práce :) U nás se totiž využívá hojně. Nejsem a nikdy jsem nebyla člověk který doma musí mít vše naprosto na svém místě na milimetr, dá se říct že jsem kdysi byla i bordelářka :) ale ve chvíli, kdy jsme s tátou K. začali žít spolu, převzal tu roli on :D Chceme mít doma samozřejmě hezky a čisto, obzvlášť v malém prostoru kde máme hodně věcí, takže je potřeba vše hned uklízet na své místo, což se snažím prckovi vštěpovat od malička, dávno předtím než mi rozuměl :) Taky na tom vždy trvám, než vytáhneme jednu hračku uklidíme druhou - obzvlášť u stavebnic přes to nejede vlak. 

První pravidlo našeho domu je - Máma není služka! Všichni bydlíme, takže všichni uklízíme (s kocourama občas vymetu když zlobí). Díky bohu, že Kryštůfka to docela baví, a i když samozřejmě každá práce trvá třikrát tak dlouho, doufám že se to v budoucnu zúročí. 

Uklízím tedy většinou když je prcek vzhůru, dříve jsem ho mívala v nosítku na zádech, teď už musí u všeho asistovat takže třeba tlačí vysavač, nebo sám přímo vysává, to děláme denně. Když už máme vysáto a ještě něco rozbordelíme a už se mi nechce lux tahat, přichází na řadu smetáček a lopatka. Prcek má svůj menší a docela hezky se s ním naučil, a super je že si to zafixoval a dělá to automaticky! sice to většinou ještě víc rozbordelí ale má body za snahu brouček. 

Docela ho ještě baví uklízení nádobí, ale už ne tak jako dřív když to fyzicky nedokázal. Před více než půl rokem lozil se lžičkou v puse aby mohl vyšplhat na učící věž a z ní tu lžičku uklidit do šuplíku, teď když už umí chodit a vyzvu ho aby mi šel pomoct tak reaguje tak 3x týdně. To samé pračka a sušička - když se okolo musel plazit tak ho to bavilo víc, než teď když by to dokázal komplet sám. Taky je asi jediné dítě na světě, které nebavilo koukat jak se točí pračka :) zato ho velice baví točit a mačkat čudlíky, a myčku už na pokyn zapíná sám. 

Kdo bydlí, ten uklízí! 

Jediné co zatím prcek v chodu domácnosti neviděl je vytírání podlahy. Sice by se mu asi hodně líbil ždímací koš (mám od Leifheitu), ale z praktického hlediska je pro mě lepší vytřít když spí, kočky zavřu do předsíně a mám za 10 minut vytřeno. Počkám třeba půl roku a zkusím ho zapojit i do toho :) 

Kouzelné čtení

Ahoj kamarádi,

máte doma Albi tužku ? My ano, jinak bych o ní nepsala. Prcek ji dostal na Vánoce, bylo mu 15 měsíců. Musím říct, že já sama od sebe bych mu ji asi nekoupila nikdy, od známých to žádné děti nemají a neměly, v rodině také ne a nevěděla jsem co od toho čekat. Ale jak už jsem tady dříve zmiňovala, máme babičku shopaholičku závislou na Agátině světě :D (díky bohu že nezná ty další - Chytrou Opičku, Mazanou Grétu a podbné shopy s krásnýma hračkama :D )

Když mi babí D. řekla, že koupila Albi tužku, chtěla jsem aby ji schovala a dala prckovi nejdříve k 2. narozeninám či spíš až k těm Vánocům po nich. Hodně jsem se bála toho, že jakmile mu pustím Albi tužku, ztratí zájem o normální knížky. Používáme Albíka cca od 17 měsíců, chvíli ležela protože byly jiné hračky po vánocích, i jiné knížky, pak jsem zas byla líná studovat jak na to a chtěla jsem ještě používání oddálit :) Nakonec jsme se teda k tomu dokopali, prcek ji hned na první dobrou hodil na zem, tak jsem to zase na týden schovala a říkala jsem si co je to za danajský dar...

Momentálně máme doma miniknížky Denní činnosti, Zvířátka a pexeso Hudební nástroje. První měsíc jsme koukali jen do knížek, kdy jsem opravdu seděla nad Kryštofem a dohlížela aby tužkou neházel, aby ji nechal domluvit a tak :D když pochopil jak na to, vydrží teď u toho sedět i přes půl hodiny, umí si přepnout mezi knížkami i funkcemi v jednotlivých knížkách a trénuje si přesnost ukazování :) 

Momentálně vůbec nejoblíbenější je ale zvukové pexeso Hudební nástroje - rozdělila jsem ho napůl, takže vždy dám k dispozici jen zapínací kartičku a půlku žetonů a prcek si samostatně hraje - na rubu se zmáčkne a hraje nástroj, zatímco na líci je daný nástroj zobrazený a tužka řekne jenom jeho název a něco o něm. U toho vydrží sedět neskutečně dlouho, a opravdu už více než půlku těch nástrojů bezpečně pozná, a co je pro mě nepochopitelné tak i po zvuku :)

Albi tužku momentálně v 19m využíváme denně, a musím říct, že jsem za ni nakonec ráda - jednak mám aktivitu, u které prcek vydrží dost dlouhou dobu sám, takže máme teď doma nějak víc uklizeno :) navíc je opravdu vidět jak se tím učí, každý den si zapamatuje něco nového. A nejvíc radost mám, že o knížky a skutečné čtení zájem neztratil, naopak mám pocit že teď je zrovna ve fázi kdy čteme víc než dřív. Už mám navíc v plánu ozvláštnit mu některé oblíbené nezvukové knížky tím že mu je namluvíme a olepíme Albi samolepkami :) 

Máte Albi tužku? Nebo si myslíte že je to zbytečnost jako já než jsme ji vyzkoušeli ? 

Připravené prostředí - místo na hraní

Ahoj kamarádi, 

dneska tu máme zase malý náhled do našeho malého domečku :) a ukázku toho jak by nejspíš nemělo vypadat montessori prostředí :) 

Doma disponujeme velice omezeným prostorem. Donedávna jsme ani neměli obývák, až poté co jsme z kumbálu (zamýšlený pokoj pro hosty/ bordelpokoj :D ) udělali ložnici, se nám podařilo vytvořit mrňousovi alespoň hrací koutek a jakž takž uspořádat hračky. Samozřejmě naprosto nemontessoriovsky. Má svůj koutek pod schody, kde má herní kobereček, otevřený regál s hračkami podle druhu (autíčka, míčky, kostky, miminka, ostatní blbiny), poličku s knihami kde se nám pomalu ale jistě roztahujou zvířátka (chodí každý měsíc 3-4 ks, zachvilku budou potřebovat vlastní pokoj) a ještě díky bohu za sokl, který jsem nejdřív nesnášela (jsou v něm ale schované vodovodní trubky, které amatéři co jsme od nich dům koupili táhli prasácky venku po zdi!) - ale výborně se hodí na vystavení hraček a oblíbených zvukových knížek. 

Vpravo je nyní domek z kartonové krabice, který zabírá opravdu hodně místa tam, kde jsme dříve měli stoleček a židle - ty jsou teď utisknuté namáčknuté u zdi - ale domeček se využívá denně, prcek se tam chodí schovat, prohlíží si tam knížky, čmárá po něm a já nahoru dávám věci na které nechci aby dosáhl :) nemám to srdce mu ho sebrat takže nějaký čas to ještě bude takto :) 

Na poslední foto je vidět Ikea Kallax, který se v rámci domu stěhuje už asi pošesté :) Teď v něm parkují velká auta, máme tam schované výtvarné potřeby, senzorický chodníček a tunel na prolézání a Tomáše (velký a podle mě zbytečný megablocks krám od babičky, ale prcek ho miluje tak co nadělám :P ) Za Kallaxem je ještě přebalovák, který má polici plnou příslušenství k vláčkodráze - to je zase úchylka našeho táty, a pod ním další megablocks a krabici dřevěných kostek. 

I přesto, že jsem rodinu prosila o to, aby nekupovali moc hraček, nějak se stalo že je prostě nemáme kam dávat. Pravda pořád to jde relativně schovat, ale prcek nemá ještě 2 roky, co budem dělat až bude mít 5-6 to teda nevím. 

Ráda bych mu hračky nějakým způsobem obměňovala, jak se to v montessori rodinách dělá, protože takhle vidím že si často nedokáže vybrat, a když tak stejně sahá pořád po těch samých věcech... Začala jsem tedy alespoň schovávat to, co vím že už ho nijak neobohatí ( navlékací kroužky které uměl navléct v 10m už nemají smysl že). 

Ke 2. narozeninám bychom mu chtěli dát pokojíček, táta se musí hecnout a jít makat do patra, tak aby byl do září pokojík hotový. Ani nepotřebuju aby v něm spinkal, stačí mi když si tam budeme moct odstěhovat hračky, v obýváku si nechat jenom knížky a tvoření a v pokojíku vytvořit úložný prostor tak, abych mu mohla hračky opravdu střídat a zbytek schovávat. A já budu mít konečně pod schody svůj čtecí koutek ♥