Šmik šmik

 Ahoj kamarádi, 

protože se mi začaly po posledních příspěvcích na instagramu množit dotazy na to, jak jsem Kryštofa naučila stříhat, rozhodla jsem se to tady nějak přehledně sepsat. Ale neberte to prosím jako dogma a nevěšejte hlavu když to hned nepůjde. Já třeba neumím pořádně a přesně stříhat dodnes :) jsem levák a když jsem byla malá, existoval prostě jen jeden druh školních nůžek, s těma to logicky nešlo když měly naopak ostří, a tím že to nešlo tak mě to ani nebavilo a brala jsem stříhání jako nutné zlo. Až pak mi mamka koupila nějaké super drahé levácké nůžky, já byla ve 3. třídě a jednak jsem měla jako jediná povolení na nůžky s ostrou špičkou a konečně mi stříhání trochu šlo :D (mimochodem, každá koruna kterou ty nůžky stály se bohatě vyplatila, měla jsem je až do loňského roku, kdy je chytl do ruky náš táta a rozbil. Oplakala jsem to... ) Tak a konec motivačního okénka a jdem na to :D

Čím stříhat? 

Krýša měl nůžky v ruce poprvé někdy kolem 18m. Brzo? Asi jo, ale to už bylo v době, kdy jsem mu chystala různé srandičky, on málo spal tak jsem to stříhala třeba i když byl vzhůru a on mi do toho sahal. Tak jsem mu pořídila jeho nůžky, aby nezáviděl :) A nešlo to. A proč? 

Protože to byly tyto super roztomilé zaječí nůžky, které jsou ale na naučení docela naprd. Prcek neuměl tu ruku zase otevřít, takže se vztekal, nůžky mu padaly z ruky a nestříhal ale spíš papír trhal. Jsou ale dobré na plastelínu, na to je teď používáme. Takže chybama se člověk učí a jedeme dál...

Někdy kolem 22m jsem objevila tyto červené samootevírací nůžky, a začaly se dít věci :) Prcek docela rychle pochopil že stačí je jenom zavřít a že se samy otevřou, navíc jsou ostré a skutečně stříhají i ostatní věci, nejenom papír (více o tom níže) Tyto nůžky koupíte např. ZDE

Stříhání začalo Krýšu ale skutečně bavit až kolem 2. roku. Momentálně jsme ve fázi, kde už umí proužek ustříhnout úplně sám ale některé větší věci mu ještě musím přidržet. Každopádně už umí ten základ, držet nůžky svisle a papír vodorovně, už ví že musí nasadit, nůžky zmáčknout a povolit, takže je pro nás čas se zase kousek posunout. Na to jsem koupila nůžky viz foto níže, které jsou taky samootevírací, ale už mají úchop jako klasické nůžky. Do spodního velkého očka se Krýšovi vlezou všechny 4 prsty :D 

Zatím jsme je zkoušeli 2x, vždycky jsem u toho byla, protože ten žlutý nesmysl mu několikrát vypadl na druhou stranu, timpádem nůžky přestanou klást ten odpor a stříhají jako normální :) U toho se Kryša začal vztekat a už stříhat nechtěl, takže než si zase zvykne že to musí hlídat a mít takhle, budu mu nabízet i červené i tyto. Za pár týdnů červené schovám a budu nabízet už jen tyto.

Co stříhat? 

To je taky dost důležitý faktor, který podle mě ovlivňuje to, jestli mrňous bude chtít sám stříhat nebo ne. Zaprvé, aby viděl, že to děláte vy. Aspoň u nás to tak funguje, a ještě líp když to dělá táta, tak prcek hned musí taky :D A zadruhé, co se stříhá - když koupíte opravdu ostré nůžky, dá se stříhat třeba tráva na dvorku, kytičky na louce (snad příroda projednou promine), pěnová guma... Samozřejmě je fajn tam někdy zamíchat i papír, doporučuji počkat si až v Lidlu bude kreativní týden a nakoupit ty jejich sady barevných papírů, je to vysoká gramáž a nádherné barvy, někdy i vzory a cena je také příznivá. Prcek má taky rád různé stříhací proužky, např v sadách aktivit od Ateliér v lese, nebo na proužek papíru nalepit nálepky a stříhat jednotlivé nálepky. U nás měl za poslední dobu velký úspěch LVÍ KRÁL a dále proužky s dopravními značkami - jako u všeho zde platí, že pokud je to něco, co dítě opravdu zajímá, bude ho aktivita bavit o to víc. 

EDIT 19.1.2022: Brzy se nás bude to samé týkat s Karolinou, pro ni mám pro začátek koupené nůžky viz foto níže. Koupit můžete ZDE

Budu ráda za Vaše postřehy a tipy. Jak jste děti naučili stříhat Vy ? 

V kuchyni: Nádobí pro malé ručičky

Ahoj kamarádi,

už víte že s prckem často vaříme společně - od té doby co stojí byl se mnou v učící věži (později na schůdkách protože pan ramenatý do věže neuměl vylézt :D) a koukal aby mu něco neuteklo,  všecko musí ochutnat, osahat, rozlít :) Dost často ho nechávám míchat, většinou těsto kde až tak nic nehrozí, ale když je soustředěný a pozorný tak klidně i polévku nebo něco horkého na plotně. Prckovi zanedlouho budou dva roky, takže mu začnu pomalu připravovat recepty a postupy na samostatné vaření nebo chystání třeba čaje, svačiny atd. Postupně je sem taky budu přidávat, tak jak je budeme zkoušet. Mezitím vám ukážu jaké vybavení a nádobí pro prcka mám aby se mu dobře pracovalo :)

Nástroje ve stojánku jsou od značky Melissa&Doug, jsou z nerezu takže je strkám i do myčky, máme je cca 2 měsíce a zatím jim nic není :) Dřevěné prkénko s válečkem a paličkou je z řemeslných trhů, akorát pro malé ručičky :) Malá naběračka a vařečka - vzali jsme od babičky. Malé struhadlo a cedník a bílý podnos - vše z Orionu. Doporučuji zajít spíše do vesnických domácích potřeb, nebo do Orionu který je spojený třeba s drogerií, takový ten starý typ prodejny - v nových mají věci z katalogu, ale tyto malé věci jsou často vyprodané nebo třeba malá struhadla mají jenom plastové atd. Můj úplně nejoblíbenejší je Orion/ drogerie v Unhošti :D tam to mají všechno. 

Příště už dodám nějaký ten receptík/ postup tak aby dítě zvládlo všechno samo :)

Totální nasazení

Ahoj kamarádi,

víte co je maximum effort ? Překládám si jako totální nasazení a né, není to rocková skupina :) 

Znamená to, že dítě musí vyvinout maximální možné úsilí proto, aby úspěšně dokončilo danou činnost, ať je to hra, sebeobsluha nebo úklid. Pro rodiče to v praxi znamená, že musí dobře sledovat, na co je dítě připravené a podle toho aktivity vybírat a přizpůsobovat. Pokud bude zadaný úkol moc lehký, dítě ho dokončí příliš snadno a nic se tím nenaučí, nebo ho naopak nebude chtít dokončit protože se bude nudit. V případě že je úkol naopak nad možnosti dítěte, bude se vztekat nebo jinak vyjadřovat nespokojenost a opět se nic nenaučí.

Dostat se do kočárku sám? Špatná technika ale počkej vyfotím si tě a pak ti pomůžu :D

Pomoc s roztápěním krbu aneb co se v mládí naučíš

Kuličková dráha kde horní tubus je přesně tak vysoko aby se kluk musel na špičkách trošku natáhnout

Naprosto nejtěžší je tedy odhadnout jak přesně úkol připravit aby dítě pochopilo, napnulo síly a přesto aktivitu úspěšne dokončilo. Jakmile se jedná o fyzickou aktivitu, nemám problém, navíc prcek si docela rád posunuje hranice sám :) Ale u výroby pomůcek a her je to těžší oříšek a dost často se nepovede odhadnout napoprvé obtížnost. Hlavně se mi v posledních týdnech zdá, že se prcek fakt učí skokově a strašně rychle a defacto ještě než aktivitu stihnu připravit tak on už ji předběhne :P Asi nějaký mentální spurt nebo co...

A co vy? Jak vybíráte aktivity, určujete obtížnost? Uvítám tipy na aktivitu která se dá obměnit třeba ve 2-3 fázích podle věku :)

Připravené prostředí - koupelnový upgrade

Ahoj kamarádi,

dnes se pochlubím jak jsem vyřešila prckovo samostatné mytí rukou, zubů atd. Přemýšlela jsem nad tím už docela dlouho, protože v kuchyni si sice sám umí vylézt ke dřezu, pustit vodu a namočit si ruce, ale nedosáhne sám na mýdlo a navíc se mu pak úplně nechce zavírat kohoutek :) Tak jsem trošičku přeorganizovala koupelnu a vyrobila mu mycí/ čvachtací centrum :)

Nejdříve vysvětlení proč to vůbec je nutné takhle vymýšlet a proč jsme se dosud myli v dřezu :P - domek kde bydlíme je starý téměř sto let, my už více než dva roky děláme rekonstrukci, spíše navazujeme tam kde předchozí majitelé skončili. Koupelnička je malá, pouze sprcháč a naproti wc. Starý pán který tady bydlel měl umyvadlo na chodbě, ale protože jsme tam potřebovali dát pračku a sušičku, tak se vybouralo. Zůstal nám tedy jenom dřez v kuchyni, a časem až doděláme koupelnu v patře, tak se i tato malá dočká rekonstrukce a umyvadlo bude :) 

Použila jsem:

1. zásobník na limonádu, my jsme kupovali asi před 2 lety v Orionu, ale je to populární, mají ho všude :) Blbý že budu muset koupit asi ještě jeden, protože si nemáme kam dát mojito :D 

2. Koupelnové organizéry Ikea, stojí pár korun, mají je tam pořád a dá se tedy neustále dokupovat a rozšiřovat :) Musela jsem uklidit většinu věcí které jsem tam skladovala, ale nakonec jsem zjistila že mi to ani moc nevadí. Teď máme každý jedno mýdlo a basta :) 

3. Doplňky - háček na ručníky je ze sady k přebalovacímu pultu taky z Ikea, sklenička na kartáček a miska na mýdlo normálně z kuchyně, plastová miska na odteklou vodu - snažím se šetřit vodou, takže máme vedle wc kbelík, kam takovou extra vodu sbíráme a pak se tím splachuje (voda ze sušičky, zbytky po čvachtání atd.)

Samozřejmě prvních pár dnů několikrát denně potopa světa, pokaždé když jsem nechala pootevřené dveře do koupelny. Teď po cca třech týdnech používání musím říct, že je to super! Po příchodu zvenku automaticky jdeme do koupelny a prcek celý proces od umytí po utření rukou zvládne naprosto sám a bez zbytečného čvachtání.  Navíc jak je teplo, tak si bereme ven vaničku s vodou a hračkami a malá miska už tolik netáhne :)

Jak řešíte mytí rukou vy, normální lidé kteří mají v koupelně umyvadlo jak se sluší :D 

Praktický život: Úklid

Ahoj kamarádi,

dneska vám prozradím jakými všemi způsoby se dá využívat dětská práce :) U nás se totiž využívá hojně. Nejsem a nikdy jsem nebyla člověk který doma musí mít vše naprosto na svém místě na milimetr, dá se říct že jsem kdysi byla i bordelářka :) ale ve chvíli, kdy jsme s tátou K. začali žít spolu, převzal tu roli on :D Chceme mít doma samozřejmě hezky a čisto, obzvlášť v malém prostoru kde máme hodně věcí, takže je potřeba vše hned uklízet na své místo, což se snažím prckovi vštěpovat od malička, dávno předtím než mi rozuměl :) Taky na tom vždy trvám, než vytáhneme jednu hračku uklidíme druhou - obzvlášť u stavebnic přes to nejede vlak. 

První pravidlo našeho domu je - Máma není služka! Všichni bydlíme, takže všichni uklízíme (s kocourama občas vymetu když zlobí). Díky bohu, že Kryštůfka to docela baví, a i když samozřejmě každá práce trvá třikrát tak dlouho, doufám že se to v budoucnu zúročí. 

Uklízím tedy většinou když je prcek vzhůru, dříve jsem ho mívala v nosítku na zádech, teď už musí u všeho asistovat takže třeba tlačí vysavač, nebo sám přímo vysává, to děláme denně. Když už máme vysáto a ještě něco rozbordelíme a už se mi nechce lux tahat, přichází na řadu smetáček a lopatka. Prcek má svůj menší a docela hezky se s ním naučil, a super je že si to zafixoval a dělá to automaticky! sice to většinou ještě víc rozbordelí ale má body za snahu brouček. 

Docela ho ještě baví uklízení nádobí, ale už ne tak jako dřív když to fyzicky nedokázal. Před více než půl rokem lozil se lžičkou v puse aby mohl vyšplhat na učící věž a z ní tu lžičku uklidit do šuplíku, teď když už umí chodit a vyzvu ho aby mi šel pomoct tak reaguje tak 3x týdně. To samé pračka a sušička - když se okolo musel plazit tak ho to bavilo víc, než teď když by to dokázal komplet sám. Taky je asi jediné dítě na světě, které nebavilo koukat jak se točí pračka :) zato ho velice baví točit a mačkat čudlíky, a myčku už na pokyn zapíná sám. 

Kdo bydlí, ten uklízí! 

Jediné co zatím prcek v chodu domácnosti neviděl je vytírání podlahy. Sice by se mu asi hodně líbil ždímací koš (mám od Leifheitu), ale z praktického hlediska je pro mě lepší vytřít když spí, kočky zavřu do předsíně a mám za 10 minut vytřeno. Počkám třeba půl roku a zkusím ho zapojit i do toho :) 

Praktický život: Vaření

Ahoj kamarádi,

dneska něco málo o tom, jak se prcka snažíme zapojovat do vaření. Asistoval už každému u koho jsme někdy obědvali :) 

Kryštůfek se mnou vaří prakticky od narození - prvních pár měsíců života byl téměř neodložitelný, ale hlad ne :P Nejdříve jsem ho mívala v nosítku, pak když jsem přes něj přestala vidět tak jsem si ho dávala do jídelní židličky a tu přisunula tak aby na všecko dobře viděl, pak býval v nosítku na zádech, no a pak už stál sám a bral mi všechno na co dosáhl :) 

Vzhledem k tomu že vaření je jediná aktivita, která ho baví fakt vždycky, tak ho nechávám a podporuju. Už docela poslouchá takže jsou některé jednodušší úkoly které už může dělat sám - myje zeleninu a ovoce, dává slupky do misky kterou pak nosíme na kompost, napouští vodu do hrnce, a teď nově solí. My celkově moc nesolíme, takže jeho mini špetička je úplně akorát :) Taky hodně rád krájí - zatím zkoušel banán, klasicky svým malým nožem od příboru - nemám žádný speciální dětský nůž, ten koupíme až později, kolem 4-5 let asi... Pokud má někdo tip co všechno se dá ukrojit příborovým nožem, sem s tím :) (ještě mám v záloze v létě meloun to by mělo jít, ale dál nevim). Legrace s nožem je i mazání másla nebo pomazánky :) doporučuji začít chlebem, to je větší plocha a není pak potřeba utírat půl kuchyně :) to máslo totiž bude prakticky všude kromě toho pečiva - ale třeba tak na 4. pokus už měl namazanou skoro půlku a věřím že se k celému krajíci jednou dopracujem :) 

Hodně mě baví to co vídám na Pinterestu - recept připravený pro malého kuchaře, komplet se surovinami v potřebném množství, každá nakrájená pěkně v misce jako v Masterchefovi. Pomaličku začínám vymýšlet které recepty z našich oblíbených jídel by se takto daly zpracovat - je totiž hodně důležité udělat pokyny jednoduché a přehledné aby to dítě pochopilo a skutečně zvládlo SAMO. No máme na to ještě čas, ale já se na to už fakt těším :)

Praktický život: Péče o zvířata

Ahoj kamarádi, 

dnes něco málo o důležité součásti našeho života - kočkách a péči o ně.

Prvního kocoura, mourovatého Morrisona jsme si pořídili těsně před naší svatbou v roce 2017. Když se narodil mrňous, báli jsme se jak bude kocour reagovat, ale ukázalo se že zbytečně. Od prvního dne doma chodil na miminečko dohlížet, ležel vedle něj a zahříval, prostě parťák. Krušné časy mu nastaly když mrňous začal uchopovat, lézt, no a od té doby se to stupňuje :D naštěstí Morris už na to není sám, pořídili jsme mu ještě kámoše Hendrixe, protože sdílené neštěstí je poloviční že :) 

Kryštůfka samozřejmě učíme že kočičkám se neubližuje, netahá se za ocas a hlavně né za fousky, a on je většinou docela láskyplný a v rámci svých motorických dovedností se k nim chová hezky. Kocouři si s ním často rádi hrají s míčkem, myškou na klíček, nebo loví bubliny z bublifuku, a občas se stane že vyjednou drápky... Prcek je naštěstí hrdina a většinou jenom zakňučí, přijde mi ukázat zranění a tím to končí.

Nejdůležitější v péči o kočky je samozřejmě záchůdek. Z toho jsem měla strach docela když se prcek začal plazit, aby mi tam nevlezl. Zavírala jsem dveře do kočičí místosti a prostě vždycky když chtěli tak jsem jim šla otevřít. Pak se párkrát stalo že mi proklouzl a těma ručičkama tam sáhnul, dostal přes ně a hned jsme šli drhnout, říkali jsme fuj a docela rychle pochopil že se tam nesahá. A nic nikdy nesnědl díky bohu :P Teď už jsme ve fázi, kdy já čistím kočkolit lopatkou, Kryštůfek kouká a nesahá. 

Každý den ráno spolu kocoury chodíme krmit, dáme jim kapsičky, Kryštůfek pak jde vyhodit obaly do koše. V průběhu dne jim dává pamlsky, je to legrace pro všechny - on hází a oni hledají :) Ještě potřebujeme Kryštůfka naučit chodit s vodou ve sklenici aby jim mohl doplňovat pítko. Nechce se mi ale každý den vyklepávat vodu z granulí které jsou vedle, takže to zatím dělám sama než dostane větší jistotu v tom.

Máte doma zvířata ? Pomáhají děti s péčí, a od jakého věku?

Praktický život: Zahradničení

Ahoj kamarádi,

dnes bylo nádherně, tak jsme s Kryštůfkem konečně zasadili nějakou zeleninku :) 

Nebylo to jeho první setkání se sázením, už loni touhle dobou seděl a koukal na mě z kočárku, a letos jsme už spolu sázeli bazalku, řeřichu a dokonce 2x kočičí trávu. Ale tentokrát opravdu vše dělal sám - truhlík naplnil hlínou, sám si vybral co chce sázet, potom to nasypal do hlíny a nakonec zalil. Pak se nám vysypal otevřený pytlík se semínky hrášku, tak je po jednom posbíral a uložil do truhlíku - každému řekl hají a zamáčkl ho do hlíny :) to budou hrášky, mňam!