Ahoj kamarádi,
nevím jestli víte, ale dnes je výročí 150 let od narození Dr. Marie Montessori. Asi víte o koho se jedná, když se o montessori pedagogiku zajímáte :) Ale aspoň ve zkratce pár informací...
Maria Montessori byla hodně pokroková, narodila se do doby která ženám celkově moc nepřála, natož vzdělaným. Díky podpoře rodičů se stala první studentkou lékařské fakulty, kde se musela denně potýkat s předsudky ze stran spolužáků i profesorů. Přesto studium úspěšně dokončila a nakonec ještě vystudovala filozofii a psychologii. S dětmi pracovala nejdříve na psychiatrické klinice, kde potkala i svou lásku a otce svého dítěte Giuseppe Montesana. Bohužel doba a intriky Montesanovy rodiny ji donutily si vybrat - dítě nebo práce. V dnešní době naprosto nepředstavitelné, a v různé literatuře jsem se setkala s tím, že toto rozhodnutí spousta lidí odsuzuje a tím i celou osobnost MM. Bylo to hodně zamotané, Maria dala přednost svému výzkumu, ale syna neopustila, dojížděla za ním jako ''teta'' a později, když už byl dospělý na studiích mu pravdu i přes nelibost Montesanů prozradila. Později spolu pracovali a Mario pokračoval v šíření jejího učení až do své smrti v roce 1982.
MM většinu svého učení vyvinula v době, kdy pracovala s mentálně zaostalými dětmi na psychiatrické klinice. Vyráběla pro ně pomůcky, některé sama, jiné si nechala zhotovit od místních truhlářů. S jejich pomocí a s pomocí smyslového učení a praktických činností v prostředí přizpůsobeném dětem dokázala, že i tyto zaostalé děti dokázaly složit závěrečné zkoušky pro základní školy a dokonce byly úspěšnější než děti zdravé! Při práci ve své první škole Casa Dei Bambini (Dům dětí), kde pro změnu byly děti zdravé ale ze sociálně slabých vrstev, zjistila, že své metody může uplatnit na každé dítě. Až postupně se ale její učení rozšířilo a i bohatá vrstva a aristokracie si vyžádaly otevření Montessori školy pro své děti.
MM je osobnost, která světovému vzdělání mnoho přinesla i za cenu osobních obětí. Inspiraci u ní může najít každý, není potřeba drahé pomůcky nebo složitě vyráběný nábytek. MM chtěla aby její učení bylo pro všechny děti. I když ceny kurzů a některých pomůcek jsou závratné - zajímalo by mě jak by se na to tvářila :) Stačí jen trocha kreativity ze strany rodiče - průvodce dítěte. I když se jako my na 100% neřídíte principy a dogmaty učení montessori, je v něm spousta inspirace pro každého.
Přeji do nebe paní Montessori, aby její učení inspirovalo ještě alespoň dalších 150 let :)
P.S. Kdo by se chtěl na život MM podívat zase z jiného úhlu, doporučuji italský dvoudílný film Maria Montessori z roku 2006.
Ahoj kamarádi,
možná už víte, že jedním ze základních principů Montessori pedagogiky je fakt, že dítě nemá být superlativně chváleno jako například: `Kryštůfek je nejšikovnější na světě`, ale spíš se má zhodnotit realistickým popsáním situace, tedy místo: `Kryštůfek nakreslil krásné jablíčko` použít `Kryštůfek nakreslil jablíčko`. Ještě lepší je se předtím, než zhodnotíme že je to jablko, zeptat dítěte co tedy podle sebe nakreslilo a pak zopakovat jeho odpověď. Samozřejmě se to dá říct s nadšením v hlase, mírně zatleskat, ale hlavní myšlenka je taková, že pochvala od okolí nemá být motivací k vykonávání dané činnosti.
Můj malý pomocníček šikula :)
Nevím jak Vám, ale mě tedy přijde tento styl pochval takový chladný a strohý. Možná jako zasloužilá matka už budu rezistentní, ale Kryštůfek je můj prvorozený a já mám obrovskou radost z každého jeho úspěchu, nového slova atd. A dávám mu to najevo samozřejmě - jeden z důvodů proč opravdu nikdy nemůžeme být 100% montessoriáni, protože tohle asi odblokovat nedokážu, není to moje povaha :) Doufám, že ty věci kterými mě těší nedělá jenom proto abych mu tleskala a říkala jak je šikovný, většinou stejně když ho aktivita nebaví tak prostě odejde (většinou středem přes danou pomůcku aby dal jasně najevo svůj názor :P ) nezávisle na tom jestli ho za splnění pochválím nebo ne.
Jak to máte s pochvalami dětí Vy? Prožíváte úspěchy, nebo se dokážete oprostit a objektivně zhodnotit ?
