Ahoj kamarádi,
dnes mám pro vás povídání o tom, jak to máme s kreslením, vyráběním a podobnou legrací.
Já vyrábění od malička miluju. Čehokoliv - s mámou jsme jako děti vyráběli soustu nejrůznějších věcí, dekorace na každé roční období, zvířátka, korálkovali jsme, pletli náramky (dnes je módní říkat macramé) a vůbec všechno jsme vyzkoušely... Dodneška mi to zůstalo, ráda maluju (i když kvalita je sporná), háčkuju, vymejšlím :) poslední dobou zase šiju...
Ráda bych k tomu samému vedla prcka - aby si vyzkoušel co nejvíc technik, a pokud ho něco bude bavit, třeba u toho zůstane. Manžel zase jako dítě byl modelář, teď na to nemá tolik času (rozestavěný model od r.2017), ale chtěl by se k tomu vrátit jen co mrňous povyroste.
Teď se tedy Kryštůfkovi snažíme představit co nejvíc technik, s tím že co ho baví nejvíc, to mu samozřejmě víc nabízím. Už jsme zkoušeli prstové barvy a patlání, malování akrylkami na plátno, vodovky, fixy, razítka, pastelky, lepení.
Nejoblíbenější aktivita kterou dělám s ním jsou razítka, u toho vydrží klidně 15 minut, ale jen dokud tam sedím. Jak se zvednu tak začne patlat a je po soustředění. Akrylky ho baví vždycky chvilku jen když mám vytažené svoje, když třeba se vzbudí a já nestihnu sklidit, tak to většinou pár minut malujeme spolu ale jak se chce napít vody tak to balíme :)
Pastelky jsem nechala ve sklenici na dosah, první dva dny je jen tahal a házel po zemi, ale teď si vezme pastelku, zuřivě čmárá po svém domečku (2 krabice slepené k sobě, dělá si tam fasádu) a vydrží klidně 10-15 minut a i když odejdu z místnosti. A výborná zábava co teďka začal dělat - hraje si na kancelář - babi a děda ho naučili zapínat kalkulačku, takže teď chodí po domě s kalkulačkou, propiskou a občas si jde něco zapsat na fasádu :D
Jo a malej Picasso už stihl i počmárat zeď... skutečnou, né tu svoji kartonovou... :D
Žádné komentáře:
Okomentovat