Art vs. Craft

 Vytváření vs. Vyrábění 

S Kryštůfkem malujeme a tvoříme poměrně často, i když s příchodem teplého počasí samozřejmě o dost míň než v zimě, přesto se snažím alespoň 3x týdně výtvarnou aktivitu zařadit. Střídáme techniky, povrchy i témata, většinou se odrážíme od nějaké knihy nebo prckova aktuálního zájmu. Něco baví míň, něco víc, motivací pro něj v poslední době je hlavně když vyrábíme pro někoho - dvě babičky měly narozeniny, tatínek Den otců...

U procesního umění není důležitý výsledek, ale užít si proces tvoření

Prcek držel štětec poprvé v ruce když mu bylo 5 měsíců, byl nespavej a já jsem malovala obraz pro moji mámu k narozeninám, v levé ruce štětec, v pravé ruce v klubíčku kluka a kluk v ruce svůj štětec :) Jakmile začal sám sedět, nabízela jsem mu ergonomickou voskovku a papír a kreslili jsme spolu. Barvičky jsem nabízela pravidelně, střídali jsme prstovky, voskovky, občas dětské fixy, prostě aby viděl že může něco vytvářet :) Kolem 15m jsem mu dala první plátno, které ztvárnil úplně sám. Moc dlouho u toho tehdy ještě nevydržel, ale sám si tam napatlal pár barevných fleků, nakonec si vybral černou, celý se opatlal a obtiskl na plátno ručičku (a pak na stůl, na mě, na podlahu :D ) 

Ale proč to všecko píšu? Určitě né proto, abyste měli výčitky že jste dali fixy do ruky až ve dvou letech, že jste začali pozdě a tak. My začali brzo jednak proto, že prcek málo spal a co s ním celé dny že :D Za druhé proto, že já různorodé tvoření ráda a těšila jsem se na parťáka :) Hlavně to však píšu proto, že si myslím, že je potřeba aby si děti nejprve osahaly tvořivý materiál svým vlastním způsobem a tempem a teprve potom od nich můžeme chtít nějaké výsledky. Proto je většina našeho tvoření zaměřená na process art - procesní umění, někdy se překládá jako prožitkové umění, já říkám vytváření. Jeho cílem je vyzkoušení nové techniky, materiálu, kreativní a příjemné využití společného času. Proto je vhodné pro první seznámení dětí s výtvarnými materiály - nepotřebujeme návod, můžeme dětem ukázat jak se s danou pomůckou zachází (např vodovky - namočím štětec do vody, pak do barvy, nanesu na papír, opakuji) a dále je to čistě na nich.

Naproti tomu vyrábění (anglicky Crafts) je zaměřené na výsledek. Vyžaduje už dodržovat nějaký postup, mít pohromadě daný materiál a pomůcky aby se nemuselo odbíhat atd. Je to například tvoření, které děti nosí domů ze školky - je dané zadání, v rámci nějž je sice možné se trošku odchýlit, ale podle jednoho postupu by všechny výsledky měly být podobné. Není to tedy až tak kreativní činnost, neznamená to ovšem, že není prospěšná. Trénuje zase jemnou motoriku, schopnost porozumět instrukcím, dodržovat postup, trpělivost. Může cíleně rozvíjet např. stříhání, přesnost při lepení, což jsou dovednosti které se do života jistě hodí.  

Určitě je dobré nejmenším dětem mezi volné procesní umění občas vložit nějaké to řízené vyrábění - já většinou mám nějaký koncept a kombinuji obě podle potřeby -např. kolem Velikonoc jsme zkoušeli skvělou techniku stříkání krepáku vodou, které prcka hodně bavilo a měli jsme několik archů A3 s krásnou duhovou kresbou.  Po zaschnutí jsme je použili na duhové větrníky a velikonoční přáníčka - obě tyto činnosti už vyžadovaly instrukce.

Duhový papír a jeho možné využití

Pokud s dětmi chcete tvořit, ale nejste fanoušci nepořádku, léto je vhodná doba dopřát dětem tyto aktivity na zahradě :) A až se počasí zkazí a přijde letní bouřka, můžete je pak využít k nějakému tvoření podle návodů, budeme rádi když se inspirujete i u nás :) Pokud tak učiníte označte nás na instagramu s #jednounohouvmontessori, rádi Vaše výtvory nasdílíme.

Moje místo ve vesmíru

 Znáte pojem kosmická výchova? Podle montessori je to nauka o všem, co nás obklopuje, kombinace zeměpisu, biologie, chemie, estetiky, historie... Je to způsob, jak dětem přiblížit vznik naší planety, její umístění v rámci vesmíru, umístění nás jako lidí v rámci planety. Přesná slova Marie Montessori - kosmická výchova má dítě „naučit všemu, co je ovocem lidské práce, a prokázat připravenost odhodit předsudky v zájmu společné práce pro kosmický plán“. Zní to možná trochu krkolomně, nicméně v podobném duchu formuloval své učební postupy i učitel národů J.A. Komenský. V našem školství to ovšem podle mě nejde úplně poznat - montessori si dává za cíl informace ze všech oborů propojit a dostat do souvislostí, naproti tomu v českém školství jsou předměty separované a nějaká mezipředmětová spolupráce se moc nepěstuje, a když už tak maximálně s výtvarkou :P o tom ale asi někdy jindy.

Vyrobila jsem tedy montessori pomůcku známou jako Moje místo ve vesmíru. Může mít různé formy nejjednodušší na domácí výrobu jsou jednotlivé velikostně odstupňované kruhy - na největším bude galaxie Mléčná dráha, na menším Sluneční soustava, dále planeta Země, kontinent kde bydlíte, stát, město a nakonec na nejmenším kruhu Váš dům. Tenhle konkrétní kousek mám v plánu si s prckem vyrobit později, až bude větší a bude většinu úkolu schopný splnit sám. 

Zatím jsem ale vytvořila trochu jinou verzi, papírovou věž. Použila jsem kartonové kostky, jaké má doma jistě spousta z Vás. Divoce barevné, zvířátkové, které děti rozsednou, ožužlají a už se to nedá použít. My jsme je doma nikdy neměli, poptala jsem je ve SWAP skupině a zachránila je tím před kontejnerem. Bohužel je jich jenom 6 a tak nemáme samostatnou kostku pro sluneční soustavu, ale snad to tolik nevadí... Na samotné přetvoření kostek jsem použila akrylové barvy na podklad, pro ty vesmírné černou, pro ostatní bílou. Bílou jsem nanášela nakonec 4x, tak výrazné byly původní barvy. Většina obrázků je malovaná fixami Copic, černá je zvýrazněná akrylovým fixem. Galaxie je namalovaná lakovými fixami z Lidlu (mívají v kreativních týdnech už několik let po sobě před Vánoci), Planeta Země je bílý kruh namalovaný lakovou fixou, po zaschnutí jsou detaily dokončené taky copicem.

Přijde Vám taková vizualizace umístění ve vesmíru fajn nebo zbytečná ? 

Pokud budete podle nás vyrábět, označte nás u svých výtvorů @jednou_nohou_v_montessori nebo #jednounohouvmontessori, rádí budeme sdílet pro inspiraci ostatním :)

Šmik šmik

 Ahoj kamarádi, 

protože se mi začaly po posledních příspěvcích na instagramu množit dotazy na to, jak jsem Kryštofa naučila stříhat, rozhodla jsem se to tady nějak přehledně sepsat. Ale neberte to prosím jako dogma a nevěšejte hlavu když to hned nepůjde. Já třeba neumím pořádně a přesně stříhat dodnes :) jsem levák a když jsem byla malá, existoval prostě jen jeden druh školních nůžek, s těma to logicky nešlo když měly naopak ostří, a tím že to nešlo tak mě to ani nebavilo a brala jsem stříhání jako nutné zlo. Až pak mi mamka koupila nějaké super drahé levácké nůžky, já byla ve 3. třídě a jednak jsem měla jako jediná povolení na nůžky s ostrou špičkou a konečně mi stříhání trochu šlo :D (mimochodem, každá koruna kterou ty nůžky stály se bohatě vyplatila, měla jsem je až do loňského roku, kdy je chytl do ruky náš táta a rozbil. Oplakala jsem to... ) Tak a konec motivačního okénka a jdem na to :D

Čím stříhat? 

Krýša měl nůžky v ruce poprvé někdy kolem 18m. Brzo? Asi jo, ale to už bylo v době, kdy jsem mu chystala různé srandičky, on málo spal tak jsem to stříhala třeba i když byl vzhůru a on mi do toho sahal. Tak jsem mu pořídila jeho nůžky, aby nezáviděl :) A nešlo to. A proč? 

Protože to byly tyto super roztomilé zaječí nůžky, které jsou ale na naučení docela naprd. Prcek neuměl tu ruku zase otevřít, takže se vztekal, nůžky mu padaly z ruky a nestříhal ale spíš papír trhal. Jsou ale dobré na plastelínu, na to je teď používáme. Takže chybama se člověk učí a jedeme dál...

Někdy kolem 22m jsem objevila tyto červené samootevírací nůžky, a začaly se dít věci :) Prcek docela rychle pochopil že stačí je jenom zavřít a že se samy otevřou, navíc jsou ostré a skutečně stříhají i ostatní věci, nejenom papír (více o tom níže) Tyto nůžky koupíte např. ZDE

Stříhání začalo Krýšu ale skutečně bavit až kolem 2. roku. Momentálně jsme ve fázi, kde už umí proužek ustříhnout úplně sám ale některé větší věci mu ještě musím přidržet. Každopádně už umí ten základ, držet nůžky svisle a papír vodorovně, už ví že musí nasadit, nůžky zmáčknout a povolit, takže je pro nás čas se zase kousek posunout. Na to jsem koupila nůžky viz foto níže, které jsou taky samootevírací, ale už mají úchop jako klasické nůžky. Do spodního velkého očka se Krýšovi vlezou všechny 4 prsty :D 

Zatím jsme je zkoušeli 2x, vždycky jsem u toho byla, protože ten žlutý nesmysl mu několikrát vypadl na druhou stranu, timpádem nůžky přestanou klást ten odpor a stříhají jako normální :) U toho se Kryša začal vztekat a už stříhat nechtěl, takže než si zase zvykne že to musí hlídat a mít takhle, budu mu nabízet i červené i tyto. Za pár týdnů červené schovám a budu nabízet už jen tyto.

Co stříhat? 

To je taky dost důležitý faktor, který podle mě ovlivňuje to, jestli mrňous bude chtít sám stříhat nebo ne. Zaprvé, aby viděl, že to děláte vy. Aspoň u nás to tak funguje, a ještě líp když to dělá táta, tak prcek hned musí taky :D A zadruhé, co se stříhá - když koupíte opravdu ostré nůžky, dá se stříhat třeba tráva na dvorku, kytičky na louce (snad příroda projednou promine), pěnová guma... Samozřejmě je fajn tam někdy zamíchat i papír, doporučuji počkat si až v Lidlu bude kreativní týden a nakoupit ty jejich sady barevných papírů, je to vysoká gramáž a nádherné barvy, někdy i vzory a cena je také příznivá. Prcek má taky rád různé stříhací proužky, např v sadách aktivit od Ateliér v lese, nebo na proužek papíru nalepit nálepky a stříhat jednotlivé nálepky. U nás měl za poslední dobu velký úspěch LVÍ KRÁL a dále proužky s dopravními značkami - jako u všeho zde platí, že pokud je to něco, co dítě opravdu zajímá, bude ho aktivita bavit o to víc. 

EDIT 19.1.2022: Brzy se nás bude to samé týkat s Karolinou, pro ni mám pro začátek koupené nůžky viz foto níže. Koupit můžete ZDE

Budu ráda za Vaše postřehy a tipy. Jak jste děti naučili stříhat Vy ? 

Myška a měsíc

Ahoj kamarádi,

 TADY najdete ke stažení myšku a její banánový cyklus :) 

D.I.Y. Hudební nástroje - Sluneční bubínek

 Ahoj kamarádi, 

dnes tady mám pro Vás návod na výrobu hudebního nástroje - bubínku, který nestojí skoro nic a legrace nadělá k nezaplacení :) Pojmenovala jsem ho Sluneční bubínek, protože mi přišlo, že to bude super parťák k dešťové holi - návod na ní najdete TADY

Na bubínek potřebujete: kulatou krabičku od taveného sýra, barvičky na ozdobení, provázek, větší dřevěné korálky, silnější špejli nebo klacík

Výroba je opravdu jednoduchá - krabičku namalujeme, polepíme, ozdobíme podle libosti. Poté nastříháme provázky, já jsem použila 6 pramenů - délku jsem neměřila, ale musí být tak akorát dlouhé aby po zauzlování korálky dosahovaly do středu krabičky. Vystřihneme dírky do stran jedné poloviny krabičky - naše už je tam měla - dvě proti sobě na protažení provázků, jednu na umístění držadla. Protáhneme provázky dírkami, zauzlujeme viz foto níže, přilepíme držátko a nakonec přilepíme druhou polovinu krabičky.

takhle to bude vypadat uvnitř bubínku 

Pokud budete vyrábět, označte #jednounohouvmontessori - budu sdílet na IG <3

Recycle&Play: Ruční papír

 Ahoj kamarádi,

pokud nejste z Marsu, jistě víte, že recyklace a zero waste jsou veliká témata dnešní doby. My samozřejmě také třídíme odpad, snažíme se neplýtvat jídlem a obaly, a čas od času něco použiju a zrecykluju, ale určitě neschovávám každý kousek kartonu, plastu a odpadu a nečekám co mě napadne z něj vyrobit :D zaprvé nemám místo kde to skladovat, zadruhé přiznejme si, spousta toho jsou kraviny kde člověk stráví mraky času nad výrobou a stejně je to k ničemu...Chci aby věci které vyrábím měly aspoň trošku smysl když už do nich vložím svůj čas...

Přáníčka z ručního papíru vypěstuj si sám <3

Podklad je na čtvrtku naházený krepový papír zastříkaný vodou, 

kdo sleduje IG tak už ví :)

Dneska tedy výroba ručního papíru. Není to vůbec složité, bavilo nás to doma všechny, i když je doufám jasné že to není projekt který by dvouleťák zvládnul sám :P byl však aktivní součástí celého procesu od začátku kdy jsme spolu z modré tašky vybírali vhodné papíry až po obdivování hotového produktu. Povídali jsme si při tom i o třídění odpadu obecně a slíbili jsme si výlet do ruční papírny Velké Losiny (prcek tam teda už byl, ale pochybuji že si v 8 měsících z výkladu něco pamatuje :D ).

Potřebujeme: výkresy, staré smlouvy, kartony od vajec, výplňový papír z balíků (ten jsme hlavně použili my), obaly od mouky... jakýkoliv nelesklý papír, mixér, nádobu s vodou, pečící papír, plech na pečení, váleček, pečicí trouba/fén

Postup: Papír natrháme na malé kousky, které následně zalejeme vodou a necháme ideálně přes noc máčet - tento krok je opravdu i pro nejmenší destruktory :D - trhání a následné promíchávání kousků ve vodě mělo opravdu úspěch. Rozmáčené papíry dáme do mixéru i s vodou a mixneme, stačí trochu projet, ale platí že čím déle mixujeme, tím jemnější bude struktura výsledného papíru. Kašičku opatrně taháme z mixéru, vymáčkneme vodu (pro nejmenší radím nejdříve vyndat do pomocné misky aby se neřízli o nože v mixéru, pak se můžou vesele patlat) a rozprostřeme na plech vystlaný pečícím papírem. překryjeme druhým pečícím papírem a rozválíme, nám se nejlépe osvědčil jednoruční váleček, kterým se dá hezky dostat až na okraj plechu. Hotový arch dáme do trouby na nízký stupeň a sušíme, případně se dá použít fén a ultra trpěliví mohou sušit volně na vzduchu :D

Papír k recyklaci natrháme a zalijeme vodou 

Rozmixujeme - nedělejte to ve stejný den jako svíčkovou, 

ať nemusíte přemýšlet co dáte do mixéru první :D

Kejdu rozprostřeme na plech a vyválíme

Můžeme přidat semínka a papír někomu věnovat - DIY pugét

My jsme do našeho papíru chtěli dát semínka a vyrobit přáníčka pro blízké, aby si mohli zasadit kytičku od nás - vybrali jsme malá semínka aster a jiřinek. Po lehkém prosušení v troubě jsme na ještě poměrně dost mokrý papír nasypali semínka a válečkem je zaváleli dovnitř. Pak už jsme do trouby nedávali, jenom volně doschnout na vzduchu. Lehce zelené barvy jsme docílili tím, že jsme do směsi přidali jeden tmavě zelený ubrousek. Z bílého papíru bude recyklát zase bílý, my jsme použili ten balicí hnědý takže barevný efekt nic moc :) 

Hotový arch papíru strukturou připomíná karton od vajec

Detail - semínka astry 

Pokud si papír podle nás vyrobíte, sdílejte na insta nebo facebooku s #jednounohouvmontessori - vaše výtvory nasdílím do stories <3

Reality check

 Ahoj kamarádi, 

v mojí bublině na instagramu posledních pár dní rezonuje jedno téma a to je setkání s realitou - jak to vypadá na instagramu/ blogu vs jak aktivita skutečně dopadla. Tak jsem si říkala že se tady k tomu taky trošku vyjádřím :)

Takže zaprvé - každý kdo má oči vidí. že moje fotky nejsou nijak dokonalé. Byť se snažím aspoň u postupů aby vše bylo jasné a dobře vidět, nejsem prostě fotograf, navíc často fotím v noci za umělého světla, stíním si nebo mi stíní kocouři atd :D Ale samozřejmě většina IG profilů se chlubí dokonale nasvícenýma fotkama prostorných hracích pokojů, které teda kolikrát vypadají větší než celý náš obývák s kuchyní dohromady :D a samozřejmě pak vyvstává otázka jestli to takhle mají pořád nastylizované, jestli stylizujou i ty děti tak aby si pro fotku s hračkou pohrály, nebo jestli se ta aktivita skutečně provádí atd. Tak vás můžu ujistit, že všechno co tady nebo na IG prezentuju se u nás skutečně používá, každé vyrábění tady sdílím až potom co jsme ho dokončili, abych mohla napsat jak se to Krýšovi líbilo/ dařilo, případně co bych příště třeba změnila. 

Taky mi od kamarádů hlavně na FB přišlo pár dotazů jak to zvládám, hlavně teď nově se dvěma dětma. Jak připravíš pro Krýšu všechno to vyrábění, kam na to chodíš, kdy stříháš, laminuješ atd ? :) Takže - nápadů mám mnohem víc než kolik toho s Krýšou reálně vyrábíme - zaprvé ho nechci zahltit, zadruhé se snažím obměňovat techniky i druhy aktivit. Příklad -  senzorické tácy nedělám každý den, ale když některý zaujme, nechám ho klidně připravený k dispozici několik dní. Co se týká vyrábění, mám ho v zásobě na několik životů dopředu, v několika albech inspirace na Pinterestu, IG, v počítači, v knížkách... Arzenál výtvarných potřeb máme také téměř neomezený, takže pro mě příprava těchto aktivit až tolik času nezabere. Stříhání a laminování dělám po večerech, koukáme u toho třeba na seriály. Pořád to vypadá jako idylický obrázek pro instagram že :D

Tak teď ta realita - samozřejmě že když spolu aktivně něco tvoříme, čteme, jsme venku, tak věci v domácnosti stojí :P například hromady prádla které se pravidelně nakupí že jsou i vyšší než Krýša :D Ale díkybohu jsem našla super místo kam schovat lavor tak, abych na něj z obýváku neviděla a můžeme bezstarostně vyrábět a hrát si :D 

pak s dětma něco maluj :D

Další co vám na instagramu téměř nikdo neukáže jsou následky tvoření s dětmi :D všechny montessori profily ukazují krásné spořádané děti v zástěrkách jak sedí a štetečkem malují překrásná dílka - jen můj kluk se při kontaktu s barvou mění v démona z pekla který by se tou barvou nejradši pokryl od hlavy k patě, vyválel se a ještě opatlal všechno v okruhu 150m :D Co si myslí o zástěrce mi docela jasně dal najevo hned poprvé kdy jsem mu ji oblékla ( ukousl napůl utržený suchý zip o kterém jsem si říkala že přece ještě vydrží) - takže máme vyhrazených pár triček s flekama, protože akryl nejde úplně dobře vyprat (prstíkové barvy jsme už dlouho nekupovali, od té doby co to prcek nesvačí mi to přišlo zbytečné) a nebo se prcek svlíká a taky to funguje :) Každopádně máme pomalovanou snad každou zeď, stolek, schůdky, už i kocouři to párkrát schytali :D 

Tak a teď mi napište, kdo po tomhle přiznání bude podle nás ještě něco tvořit :D